Silfestr 2006

Stává se již tradicí, že místní křesťanská mládež očekává Nový rok v prostorách farní knihovny. Ne jinak tomu bylo i tentokrát. Organizace večeru se ujala Monika Čiháková a vypomáhal ji Adam Drahoš. Jako vstupné byla chápána výživa - ženská část pozvaných se postarala o jídlo, mužská o pití, kněží potom i o výživu nehmotného rázu. Večer se udál ve slavnostně vyzdobeném sálu knihovny, kde nechyběly světelné efekty ani hudební aparatura. Na programu byly společenské hry, soudobá i postarší hudba a samozřejmý přípitek za účasti obou kněží. V duchu toho, že Silvestr má být legrační, byly zařazeny hry tomu odpovídající. Názvy jako „Bum do hlavy“, „Blbárna“, „Fero, kde si bol?“ nebo „Král opic“ mluví samy za sebe. Hry byly střídány přestávkami na občerstvení a hudební produkcí, na které se podílel každý větším či menším dílem. Ručičky hodin se ale neodvratně otáčely ke dvanácté, a tak

přišel čas na půlnoční zamyšlení. V čele s P. Hojným jsme se odebrali do liduprázdného kostela ztišit se a rozjímat nad uplynulým rokem. Bylo-li něco opravdu svátečního na tomto večeru, tak to byla právě tato chvíle. Poté následoval předpůlnoční přípitek na faře a hurá na kostelní schody odpočítávat poslední vteřiny starého roku. Pod schody jsme však zjistili, že každý má jinak nařízené hodinky. V tom okamžiku si bylo možné uvědomit, že na datu vlastně vůbec nezáleží, když chce člověk něco změnit k lepšímu. Může to udělat hned a nečekat na nějaký Nový rok. Po půlnoci jsme odpálili rachejtle, zapálili prskavky a společně si zazpívali. Na faře nás potom čekala čilá zábava, například „Cibulový tanec“, tj. tanec s cibulí mezi čely, rameny, koleny apod. Pomalu nás ale začala zmáhat únava a i přes všechen

program se nám zachtělo spánku. A tak po večeru v kruhu přátel jsme odcházeli domů s mnoha zážitky a výslužkou všelijakých dobrot. Při pohledu zpět hodnotím tohoto Silvestra jako vskutku povedeného a už teď jsem plný očekávání, jaký bude Silvestr další.

Adam Drahoš