Silfestr 2007

Jako každoročně, tak i poslední den
minulého roku, oslavila Silvestr hlinecká mládež
na faře. Většina z účastníků zahájila oslavu
večerní mší, kterou hudebně doprovázela naše
Schola hlineckého spolča. Po mši jsme se odebrali
na faru, kde byly prováděny závěrečné přípravy na
dlouhou noc. Poté, co dorazil zbytek mládežníků
a návštěvou na faře nás potěšilo i několik super
lidiček ze sousední farnosti Kameničky a Jeníkov,
mohl Silvestr začít. Na začátek nás zde všechny
uvítali sourozenci Čihákovi a hned poté jsme si
zahráli několik skvělých her, při kterých jsme se
všichni dokonale poznali a hlavně hodně nasmáli.

Potom jsme každý něco slupli a pokračovali tak
trošku volnou zábavou. Hudebníci vytáhli své
nástroje a s nimi jsme zazpívali známé české
hitovky, jiní dali přednost rozhovoru s přáteli
či stolnímu fotbálku nebo kulečníku. U všech
činností jsme se prostřídali a večer strašně rychle
uběhl. Náhle někdo řekl, že za sedm minut je
půlnoc. Tak jsme se přesunuli společně s páterem
Kušnírem před kostel a začali odpočítávat, Matúš
nám k tomu dokonce pustil kostelní zvony, po
půlnoci nás čekal slavnostní přípitek a poté jsme
si všichni zapálili prskavky a náš vrchní fotograf
Adam nás společně vyfotil. Potom jsme se s
Matúšem přesunuli do kostela, kde nás čekala
adorace, při které jsme se spojili s Kristem
a poprosili ho za nový rok. V kostele jsme si ještě
společně s doprovodem kytary zazpívali několik
písní z Hosany a poté vrátili na faru. Tam program
pokračoval v plném proudu. Všichni jsme se
nadmíru bavili. Potom nás bohužel musela opustit
naše návštěva z Kameniček a Jeníkova, která už
spěchala domů, tak jsme se pěkně rozloučili a my
pozůstalí mládežníci jsme pokračovali dál.

Někteříi zahráli připravené hry, jiní zase kulečník, každý
podle nálady. Poté, co už bylo velmi pozdě, jsme se
pomalu rozešli, ale na faře zůstalo pět odvážlivců,
včetně mě, až do rána. Vůbec jsme nešli spát,
ale místo toho jsme stále pokračovali, teď už v
Novoroční oslavě. Zhruba od pěti hodin až do půl
osmé jsme hráli jednu skvělou karetní hru. Na faře
nás mezitím navštívil páter Remeš, který se šel
připravit na ranní mši, které jsme se chtěli všichni
zúčastnit. I když jsme byli docela unaveni. Z fary
jsme šli rovnou na mši. Musím se přiznat, že při
čtení pastýřského listu od našich skvělých biskupů,
které jsme měli možnost poznat na celostátním
setkání mládeže, jsme v kostele trošičku klimbali,
ale plně jsme naslouchali. Po skončení mše jsme
se přesunuli znovu na faru. Tady jsme po sobě
pěkně uklidili a přitom se ještě hodně nasmáli.
Ale potom jsme se už opravdu rozešli, akorát tak
domů na oběd, kde už na nás netrpělivě čekaly
naše maminky. Na závěr tohoto článku bych
chtěl za všechny zúčastněné mládežníky moc a
moc poděkovat našim kněžím, kteří nám poskytli
podporu a farní prostory ke společnému oslavení
posledního dne v roce. Bez jejich pomoci a ochoty
by to opravdu nešlo. Také bych chtěl poděkovat
všem, kteří se jakkoliv podíleli na přípravách této
akce a také všem účastníkům za skvělé společné
prožití tohoto dne, za super atmosféru a za spoustu
krásných společných chvil. Veliké díky všem!!!
Jinak si myslím, že se tahle akcička určitě moc
a moc povedla a všichni, kteří se ji nezúčastnili,
můžou smutnit nebo se těšit na letošní Silvestr.
Petr Lukášek